Prosinec 2017

Vánoce

23. prosince 2017 v 20:13 | Itz
Mám ráda Vánoce, ale všeho s mírou. Asi jsem opravdu divná, ale už sem alergická na věty typi: Hezké svátky. Hezké Vánoce a štastný nový rok. Atd. I na fb jsem si musela dát "status" ať mi nikdo tohle nepřeje, že já nikomu také přát nebudu. Jo je to hézké gesto, ale je to pořád dokola.
---
Dneska jsem si i vyčestila rybu, aby to měl Oliver na Vánoce čisté :D
---
A co jiného. Byla jsem na zvonkovém průvodu. Čekala jsem od toho trošku více. Ale co se dá dělat. Jediné co se dalo koupit byl punč. A ještě v malém kelímku. Co nadělám. Alespoň jsem viděla koníka a "zimní královnu" ...Jela v dámském sedle. Jestli někdo neví co to je, tak je to sedlo na kterém jezdili dámy dříve...obě nožky na jedné straně. Bylo to poměrně hezké. Aspoň něco se jim vyvedlo.

Svoboda

22. prosince 2017 v 0:05 | Itz
Situaci, ve které se my lidé nacházíme, velmi dobře vystihuje nebohý opilec, jež stojí na vnější straně parku, buší pěstmi do plotu a křičí: Pusťte mě ven!"

Jsou to jen tvoje iluze, které ti bráni vidět, že jsi - a vždycky jsi byl - svobodný.
Šťastný lov.


Zas a znova

21. prosince 2017 v 0:05 | Itz
Takže. Novinky. Pamatujete si jak jsem psala, o své naražéné ruce a samoléčbě. Nejspíše nebyla tak úspěšná jak sem si myslela. Ale dneska jsem chytla blbě nákup a projela mnou hrozná bolest. Od té doby mě ruka opět bolí. k tomu mě ještě dorazil pes, protože sem jí vzala plyšáká a blbě jsem ho hodila a ona mi hlavou nebo čumákem ( sama nevim) narazila do zápěstí. Tam kam mě trefila mi vyrazila taková malá červená boulička. Na pohmat DOST bolí. Celkově. I v práci jsem se dlouho nepořezala nebo nepopálila a teď poslední dobou to zase nějak začíná. Jsem samý úraz. Ale nic z toho nijak neřešim. Asi sem debil. Moje smůla. Jo možná bych měla něco říct, ale zas sem se 2x řízla, žejo. Takže to tak 3 týdny nemohu nikomu říct...Jo a ještě sem zapoměla, že v pondělí o tělocviku jsem si narazila článek u prostředníčku. Jak já to jen dělám? To mám za ty roky, kdy jsem si nic nezlomila.

Šťastný lov.

Nikdy nic

20. prosince 2017 v 0:05 | Itz
Nechybí ti, cos nikdy neměl.
Šťastný lov.




Podceňování a další ne

19. prosince 2017 v 0:05 | Itz
Je to jen u mně nebo i u dalších? Nemám ráda, když mě někdo podceňuje...Ale dost lidí to dělá. Jejich věc, ovšem mně to na mém už tak nízkém sebevědomí nepřidá. Mám radši když na věci přijdu já sama. Když už tak mi nevadí když mě někdo hodí dobrým směrem. Taky nemám ráda, když mi někdo přehnaně radí. Nemám ráda, když mi mamka vermomocí schání někoho na doučování z matiky. Dobře, já vím, že bych to potřebovala doučit, ale od někoho, kdo mi bude sympatický a né od někoho, kdo za naší hodinu vykouří celou krabku a ani si neotevřeme okno. Né že by mi to vadilo, ale příjemné mi to opravdu není. A stejně tohle doučování nevyplodilo žádné ovoce.
---
Jen mi sakra řekni proč mi cpe ale fakt každého. Já potřebuju určitý typ člověka...Joo možná si říkáš, že sem dost náročná. Ale představ si, že máš doučování s někým kdo ti není sympatický. Jak potom přistupuješ k učivu? Bavilo by tě to? Mně ne. Nejen, že by mě to nebavilo, ale ještě bych ztratila čas, který jsem mohla věnovat něčemu jinému. I když asi jsem dost náročná.
---
Hrozně mě mrzí, že ten kamarád, který je přesně můj vysněný typ doučovatele nemá tolik času...pořád něco dělá. Obdivuju ho. Tolik trpělivého člověka jste asi nepotkali. Hlavně nesoudí a nedělá nikdy moc unáhlené názory. Hodně mi pomáhá jeho vyrovnanost a klid. Dokonce i to, že občas z matematiky zabloudíme do světa a povídáme si.

Šťastný lov.

Čas

18. prosince 2017 v 18:35 | Itz
Na to, že jsou zachvilku Vánoce mě teda ještě nějak neposedla Vánoční nálada. Vše je pořad takové rychlé, že si nic nestíhám uvědomovat. Dneska jsem si všimla divné věci.
---
Normálně když sem byla menší, tak jsem vždy po příchodu domů strčila ruce do umyvadla a umyla si jako vzorná holčička ruce. Ale když sem se nad tím zamyslela dneska...Uvědomila jsem si, že to nedělám a tak první co jsem udělala bylo to, že sem si šla umýt ruce. Opravdu tady píši o mytí rukou? Achjo asi sem na tom dosti špatně. Co chce, ale básník říct, je to že uspěchaná doba mě opravdu ovlivňuje a není to jen v tom, že sem teď prase a nemyji si po příchodu domů ruce. (Ovšem, pokusím se to zase naučit praktikovat)
---
Nevim co bylo dnes za den, ale o dnešním tělocviku jsem si tak nějak poprvé uvědomila jak hezký je nás tělocvikář. Je to blbec, protože si myslí, že znás udělá "mariňáky". A to opravdu řekl. Ale jinak, jak sem tak na něj koukala, tak je to docela fešák :D...
---
Dneska jsem se dozvěděla od kamarádky, že se rozhodla, že si budeme dávát dárky k Vánocům. Děkuju. Moc jsi mě potěšila. Fakt. Takže jak blbec teď musím něco stihnout koupit a vůbec nevim kdy. -.- S tím můj harmonogram opravdu nepočítal. Opravdu ne. Co vy a dárky?


Šťastný lov.

Víra

17. prosince 2017 v 0:05 | Itz
Když se fandí bez víry, tak může tým prohrát, třebaže už vyhrává.

Šťastný lov.



Víkendové cíle

16. prosince 2017 v 23:21 | Itz
Dneska jsem si v práci usmyslela, že budu zítra dělat to a to, ale jak se znám tak to stejně neudělám. Napadlo mě si to někam zapsat, jako kratkodobý cíl. Ano, budu si to psát tady. Pokusim se o to vždy o víkendu. V týdnu plánovat stejně moc nejde.
---
Průběžně si budu škrtat co jsem splnila. Omlouvám se těm, které to nezajímá...

Učit se na matiku.
Napsat sloh.
Zalít kytky.
Dojít koupit ten dobrý čaj.(nekoupila jsem si ho, nemám money :/ :D)
Uklidit si LUXUSNĚ pokoj.(zítra ještě trochu doladím)
Opsat si ošetřovatelství.
Vypít minimálně 1,5l čaje.
Uvařit rizoto.
Umýt nádobí.
Ranní rozcvičku.
Odpoledne trošku posilovat.
Vyčistit si počítač.





Šťastný lov.

Tma a světlo

8. prosince 2017 v 0:05 | Itz
Přes tmu někdy nevidíme,
že světlo je za dveřmi.

Šťastný lov.

Kam kráčíme?

7. prosince 2017 v 20:52 | Itz
Jelikož jsem strávila věky na mé seminární práci na psychologii tak bych jí sem dala :) Doufám, že se bude líbit.
---
Kam kráčíme? Těžká otázka a každý si jí může opravdu přebrat, jak chce. A jak jsem si to přebrala já?
Dnešní doba je plná spěchu, chaosu a nevyrovnanosti. Svět nás "nutí" do věcí, nad kterými se ani nepozastavíme, a proto je uděláme. Bereme je jako součást našeho života, našeho bytí.

Proč jsme se narodili? Abychom přežívali ze dne na den ve stresu a věčném spěchu?
Ať už jsme povahou spíše introvert nebo extrovert, v dnešní době zapomínáme, jak je komunikace z "očí do očí" důležitá a spousta lidí se začíná seznamovat pouze přes "net". Nedovedu si představit, jak to bude vypadat v budoucnosti, když už ani dnes nedokážeme s někým normálně, sami od sebe komunikovat.

Svět také z určité části podkopává lidskou (dětskou) sebedůvěru. Všude kam se podíváme, jsou vyvěšeny ideály a vzory různého tipu. Není tedy divu, že je tolik lidí postižených těmito ideály. A mám na mysli stále narůstající případy: Mentální anorexie, nedej Bože i sebevražd z důvodu výsměchu ostatních. Díky ideálům se mnohé ženy, ale i muži, cítí nespokojení. A za každou cenu chtějí dosáhnout svého.

Další kámen úrazu, je slovo ne. Spousta lidí neřekne svůj opravdový názor a raději si ho nechávají pro sebe. Určitě to není řešení, protože nevyslovený názor není opravdový názor.

Neřekneme-li toto slovo, později toho litujeme. Proč neumíme říct ne, když nechceme dělat něco, co se nám nelíbí? Proč to nedokážeme, když s něčím nesouhlasíme? Odpověď je zcela jednoduchá. Nechceme, abychom byly ti špatní. Nechceme se zaplétat do konfliktu. Obáváme se, abychom nezklamali lidi, na kterých nám záleží.

Tohle prokletí se nám může stát osudným a náš život poté nebude tak zcela kvalitní, jak by měl být. I to je jeden z výsledků dnešní uspěchané doby.
Jedno je říkat svůj názor ostatním a jedno je dostávat zpětnou vazbou odpovědi,i třeba na Váš názor. Proto bychom se, se slovem ne měli naučit i to, jak unést názory ostatních, na naši osobnost.

Chtěla bych, aby dnešní doba nebyla tak moc rychlá, protože se lidi nad ničím pořádně nepozastaví a už vůbec se nezamyslí nad tím, jaké to bude mít například následky.
Bylo by moc dobře, kdybychom se my všichni, jako lidstvo respektovali a naučili se říkat ne, i v situacích, které nám nejsou sympatické.

Nelze přesně říci kam kráčíme, ale zatím to nevypadá jako světlá budoucnost. Co se, ale bude dít dál je jen na nás a nikdo jiný to neovlivní.

Doufám ale, že se jednoho dne, lidstvo "probere" a pozastaví se nad některými věcmi, které do té doby byly zcela normální a nikoho nepřekvapili. Snad tedy dostaneme druhou šanci, které využijeme, jak nejlépe dovedeme a dokážeme se pozastavit a popřemýšlet, co bude dál.

Šťastný lov.

Živůtek

6. prosince 2017 v 0:05 | Itz
To, čemu říkáme náš život, to není všecko, co jsme prožili; je to jen výběr. Toho, co prožíváme, je příliš mnoho, víc, než nač stačí náš rozum. Proto si jen vybíráme to a ono, co se nám hodí, a jaksi z toho upleteme takový zjednodušený děj; a tomu výrobku říkáme náš život.


Šťastný lov. ;)

Abyste věděli

5. prosince 2017 v 20:56 | Itz
Abyste věděli co se bude dít či co se děje. Zítra jdu na CT mozku, tak jsem zvědavá co hezkého se dozvím. No a co jiného? Svět je pořád stejně hloupý a já nejsem výjímka.
---
Trošku poslední dobou ztrácim motivaci k žití a nevím ani co pořádného mám dělat.
---
Projevil se zase syndrom milých lidí. Ozvala se šéfová jestli nechci do práce... I když jsem měla trošku jiné plány a chtěla jsem se nějak sebrat, stejně jsem napsala, že půjdu. Jak jinak.
---
Konečně si na mě udělal kamarád čas a v sobotu mě bude doučovat, ale sama vim, že to stejně moc plodné nebude...Budu stejně pořád unavená. A stejně znuděná.
---
Víte při čem se skvěle přemýšlí?

Při tomhle ->

Šťastný lov.

Tresty a odměny

4. prosince 2017 v 20:55 | Itz
V dnešním světě je to jen o trestech a odměnách. Udělej něco špatného, potrestají tě. Udělej něco podle jejich představ a dostaneš za to odměnu, pochvalu, ocenění. Musíme, ale opravdu dělat jen to, co chtějí ostatní? Jak na to nahlížíte vy?
---
Já byla dneska potrestána za to, že si něco nepamatuju. Je mi z toho smutno. Akorát se na mě každý zlobí ,že si nic nedokážu zapamatovat.
---
Nechce se mi o tom vůbec psát...

Šťastný lov.