Sebepožkozování

16. května 2017 v 19:54 | Itz
Tohle všechno.... vše se zase zvrtlo...A né tak jak bych očekávala to vůbec ne...Držela sem se tak skoro půl roku...A držela bych se dál, kdyby mě nepotkala špatná náhoda a já sem zas udělala to co dřív...Asi mi teď nerozzumíte...To je naprosto v pořádku, protože já to chápu. Ve své hlavičce všemu rozumím a vim proč a jak a kdy...a tak dál.
---
Před pár dny jsem něco v pokoji hledala no a při hledání sem ale našla schované ořezávátko...A to byl právě ten problém. Bylo plně funkční. Aby k tomuhle nedošlo všechna jsem vyházela. Celkově vše co sem měla ostře sem zlikvidovala krom kružítek. Jenže na tohle sem asi pozapoměla nebo NEVIM CO BYL ZA ZÁMĚŘ SI HO NECHAT...(Aby ste to zas nepochopili zle...vyházela sem ořezávatka kterým šli odšroubovat ty břitvičky nebo jak to nazvat ...takže mám jedno ořezávátko samosebou :D).
---
No ať to byl jakýkoliv záměr...pocítila sem zase tu touhu to zkusit...tu touhu, kterou už jsem dlouho neměla...touhu pořádné zvědavosti a zárověň vstupu do toho samého a jediného co mi opravdu dobře šlo...říkala sem si. Jaké to zase bude? Vážně si dokážu ublížit? A jak sem zamýšlela tak sem později zkusila...Dostala jsem odpovědi na své otázky a byla sem spokojena. Ale to bych nebyla já, kdybych si to zase nedávala za vinu...uvědomila sem si jak sem blbá a co sem způsopila...kolik lidí sem zklamala a ani to ještě neví...Svoje řezné rány sem "zaokrouhlila" na 207 řezných ran...počítala sem je od začátku a po teď zas po zásahu sem připočítala další. Tentokrát přibily na stehna...a jedna i na zápěstí ale jen taková menší...jakože "nehoda". Kdyby to mamka zjistila...obvolala by zas všechny a všechno a já se ocitnu opět zavřená v psychiatrické lečebně. Moje budoucnost by byla znovu ohrožena. A kolotoč by se opakoval jako loni...už je to sice přes rok co sem byla zavřena v léčebně...Ale opravdu si nic takového opakovat nehci...břitvičku sem bohužel ale ještě nevyhodila...
---
Sama sebe se ptám proč. Ale nějak si říkam, že by se přeci jen mohla ještě někdy hodit...možná ji zas někam schovam a třeba zase za rok ...či déle ji objevim ve svých věcech.A znova budu psát to, co píšu dnes. Do světa bodoucnosti opravdu nevidím, ale jedno vim na 100%. Ať se děje cokoliv....stejně všichni zemřeme a ať se teď stane cokoli. V příštím životě se to bude možná opakovat, ale i tak je naděje že náš budoucí instinkt nebo jiný životní postoj, náš život zlepší :) Na všem by sme měli vidět to pozitivní...Ačkoliv sem měla a mám ještě dost viditelné jizvy a asi nikdy nezmizí...Jsem vlastně za ně ráda, proč? Protože oni mi vždycky připomenou v těžkých chvílích, že bylo i daleko hůře. Člověk si vždycky najde něco na něčem zlém i něco pozitivního. Alepoň by to tak měl dělat každý. Svým způsobem se člověku uleví. Ať už jde o úplně banální zaležitosti...nebo i o ty těžší. Přeji vám šťstnou životní cestu...aby jste to měli co nejlehčí.

Šťastný lov.

p.s. Doufám...že mi všichni odpustíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akiko Akiko | 17. května 2017 v 10:51 | Reagovat

ach holko :-(

2 Itz Itz | 17. května 2017 v 17:01 | Reagovat

[1]: Co na to říct no.

3 neonDragen neonDragen | 27. května 2017 v 9:33 | Reagovat

Holka. Sebetu ti to a nevrátim. Můžeš pak do mě mlátit jak budeš chtít. Ale zůstaneš celá, nepoškozená. Jasan.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama